16.10.

16. října 2013 v 20:11 |  Diary

Ahoj princezny Líbající
dneska jsem neměla moc dobrej den (viz. předchozí příspěvek). Necítila jsem se dobře fyzicky ani psychicky. Malá byla dneska protivná až hrůza a já jsem taky neměla na to její vztekání náladu, tak jsme se dohadovaly pořád. Pohyb jsem neměla samozřejmě žádnej, byla jsem hrozně unavená a bolí mě celý tělo a nevim z čeho :/. Zítra prostě začnu s tou Jillian, i kdybych měla chcípnout! Jinak jsem měla dneska fakt hroznej hlad a chutě. Ale ne jen tak si dát trochu něčeho, ale nacpat se všema možnejma dobrotama...Ale nějak jsem to překonala. Ani vlastně nevím, jak se mi podařilo se ovládnout.


Jídlo: ---
Pohyb: ---
Pití: voda


A jak se máte vy? Jak vám to dneska šlo? Napište mi něco, nudím se...


Megs

 

Zklamání..

16. října 2013 v 10:36 |  Diary

Dobré ráno Líbající

nějak je mi dneska na nic. Mám depku z toho, že to stejně nevyjde. Že já to prostě nikdy nedokážu Plačící. Mně když o něco jde, jsem schopná vynaložit velký úsilí, abych to dokázala, jenže jenom krátkodobě. Potřebuju mít okamžitě odezvu mojí snahy, jinak to vzdávám, protože usoudím, že to nemá cenu. Mám to tak se vším, nejen s hubnutím, ale s tím se mi to děje taky..Snažím se nejíst vůbec nic. Poslední dva týdny se mi to v podstatě daří, až na nějaký výjimky, který ale zas většinou končej Miou, takže příjem minimální. Výdej nic moc, ale chodim ven na pocházky + lítám s malou, když si hrajeme + se starám o celý dům, takže veškerý úklid. A co z toho?? S prominutím hovno! Plačící

Já bych si tak představovala, že třeba měsíc nebudu vůbec jíst, zhubnu 20 kg a bude hotovo. Jsem blbá, já vím, že to takhle nefunguje, to by chtěl asi každej, že jo. Nicméně to, čeho jsem se dneska dopočítala, mě naštvalo a zklamalo.

Podle tabulky ( http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=336 ) se svým věkem, váhou, výškou, fyz. aktivitou a předchozíma dietama spotřebuje můj organismus 7900 kJ za den. Na zhubnutí 1 kg tuku je potřeba vytvořit deficit 30 000 kJ ! Takže i když nebudu jíst vůbec nic a celých 7900 kJ mi půjde do mínusu, tak mi jedno kilo potrvá 4 dny (3,8). Deset kilo tím pádem 40 dní a dvacet kilo 80 dní a to pořád počítám s hodnotama, kdy nesním vůbec nic, což teda 40 dní nedokážu ani náhodou...No demotivace jako blázen. Tak já tři měsíce nebudu vůbec nic jíst a budu mít 50 kg?! No bezvadný, vážně..Křičící


Jsem z toho celá nějaká špatná. Nečekala jsem, že to půjde lehce, ale tohleto je na mě moc..Kdo to má asi zvládnout? Já rozhodně ne Plačící

Megs



15.10.

15. října 2013 v 21:04 |  Diary
Ahoj slečny Líbající

tak Vám povím, jak to se mnou dneska dopadlo :) Jsem s tím více méně spokojená. Ráno jsem odvedla malou do školy a šla jsem na procházku do vedlejšího města. Šla jsem celkem svižně, tak jsem byla za chvíli spocená a nakonec to bylo o něco dám, než jsem myslela. Když jsem tam došla, byla jsem celkem unavená a nechtělo se mi jít zpátky, tak jsem přemýšlela, že pojedu busem. Ale zjistila jsem, že nemám Oyster card (něco jako tramvajenka) a platit se mi nechtělo, tak jsem musela jít i zpátky, za což jsem byla vlatně ráda. Po cestě se mi celkem motala hlava..už mě to štve! Každopádně jsem byla venku 2 hodiny a ušla 9 km, takže jsem ráda, že jsem něco dělala Usmívající se


Co se týká jídla, měla jsem 4 č. lžičky bramborový kaše a půl kotlety. Bylo to hrozně dobrý, to Vám řeknu :D. Ale po pár minutách zase přišly výčitky, i když jsem si to dovolila :( Takže přišla na řadu Mia a asi 3/4 šly pryč. Pak už jsem nic neměla. Takže vlastně dobrý, ale moc dobrej pocit z toho nemám.. Dobrá zpráva je, že zítra nemusím vařit, protože zbylo, tak to bude dobrý zase zítra :)


Megs

 


14.10.

14. října 2013 v 21:30 |  Diary
Ahoj slečny Líbající
děkuju Vám všem moc za komentáře. Dneska byl zvláštní den. Ráno jsem si dala A., bez toho nemůžu nic. Odvedla jsem malou do školy a když jsem se vrátila, šla jsem zase spát, ale zdály se mi nějaký úplně šílený sny. Fuj, hrozný to bylo! Vylezla jsem asi okolo poledne a byla jsem odhodlaná, že budu cvičit, ale stačilo mi vyjít schody a udělalo se i černo před očima a zamotala se mi hlava. Tak jsem si řekla, že při tom cvičení bych asi chcípla. Jak to děláte vy, když nejíte a cvičíte? Kde berete tu energii? Zítra fakt musím něco dělat, aspoň jít na procházku nebo něco..ale tady v UK teď hrozně leje, tak nevim. A musím si začít víc hlídat pití. Normálně totiž piju hodně málo, teď trochu víc, ale stejně, když jsem to teď počítala, tak to nebylo dost.

Tenhle týden bude s jídlem na prd, vím to. Hostmum totiž nakoupila dobrý jídlo a já z něj budu vařit samý oblíbený věci, který jsem neměla asi sto let. Takže jsem slaboch, vím to, ale já si prostě kus od toho jídla vždycky dám. Ale přece pořád to bude o 1000% míň, než bych toho snědla normálně a nic jinýho jíst nebudu, tak to přece neni takovej hřích. Nebo jo? Bojím se totiž, že když si nedám, tak to pak stejně nevydržim a půjdu se tím naládovat k prasknutí... Ach jo, kdybych bydlela někde úplně sama, nekoupila bych si domu vůbec žádný jídlo a bylo by to...


Jídlo: 2lžičky rýže (musela jsem ochutnat při vaření, při dalším ochutnávání jsem to plivala)
Pití: zelený čaj, voda

Pohyb: --- Nerozhodný


A jak se máte vy? Jdu Vás oběhnout :)


Megs

Confession

13. října 2013 v 22:00 |  Diary

No, abych to uvedla na pravou míru..Ten minulej příspěvek jsem psala v omamný euforii z toho jídla, kdy jsem se zase cítila normálně. Cítila jsem se prostě jako já. Doufám, že mě kvůli tomuhle nezavrhnete. Abych to vysvětlila, já nejsem takovýten typ, co jídlo nenávidí, je to pro něj to nejhorší na světě, je to hnus, jíst je odporný. Já jídlo miluju. Miluju jíst, ochutnávat, připravovat, vařit, péct...Jídlo je láska mojeho života. Je to jediná věc, která mě vždycky zaručeně potěší, zvedne mi náladu, pomůže mi od všeho. Je to taky věc, které bych se chtěla v životě věnovat.


Jenže je vám pak asi tím pádem jasný, jak musím vypadat, když se takhle láduju. Takže na druhou stranu si jídlo musím odpírat a zakazovat. Ale ne kvůli tomu, abych už nejedla nikdy, ale abych si zas (potom až budu dostatečně hubená) mohla dopřávat to svoje. Já vím, že to nedává moc smysl, ale já to tak prostě mám.


Takže když jsem se najedla, všechno mi zas připadalo normální. Najednou jsem v sobě viděla tu posedlou blbku, která se žene za něčím, co stejně ani nemá smysl, protože se jí to nepodaří. Přemýšlela jsem, proč to vlastně dělám, proč se tak dobrovolně trápím, když se vlastně stačí najíst a všechno trápení zas přejde. Měla jsem sto chutí se na to všechno vykašlat a jít se ještě nacpat víc, aby mi bylo ještě líp.


Ale ouha! Když jsem tak pár minut seděla a přemýšlela o tom, objevila se ta moje druhá stránka. Ta která mě začala obviňovat. Co jsem to provedla? Jak jsem to mohla sníst? Proč jsem všechno pokazila? A depka tu byla, než bys řekl švec. Ani jsem nad tím dlouho nepřemýšlela a průser neprůser jsem šla do koupelny, pustila sprchu, aby nebylo slyšet a pokoušela jsem se to vyzvracet. Zkoušela jsem to fakt dlouho, ale podařilo se mi to jenom malinko, jinak to vůbec nešlo..Měla jsem stažený žaludek, asi si chtěl za každou cenu to jídlo udržet, když už konečně nějaký dostal. Přemýšlela jsem, jestli vám to sem napsat. To víte, moc se mi do toho nechtělo, nejsem na to dvakrát pyšná. Ale přecejenom když to nepřiznám tady, tak kde už jinde...


Megs Zamračený

No comment...

13. října 2013 v 17:18 |  Diary
Ježiš holky, já jsem taková kráva, že už to snad ani neni možný. Já už se musím sama sobě fakt smát, protože bych chtěla vidět někdy takový jelito, jako jsem já :D :D

Tak já tady naříkám kvůli obědu a kdovíco všechno. Ono se mi to podaří uhrát, že nemám ještě hlad a tak si můžu vzít jídlo později. Tím pádem i s sebou do pokoje, kde ho můžu dát do pytlíku a vyhodit. Takže já si ho do toho pokoje odnesu a tam ho co? No sežeru samozřejmě :D Já na tohle už nemám slov, fakt že ne...

Nesnědla jsem to teda úplně celý, ale žádná dietní porcička to teda nebyla, normálně plnej talíř jsem snědla. Měli jsme rýži zamíchanou s troškou kuřecího masa, SLANINOU a kukuřicí. Teď mám samozřejmě chuť ještě na sladký! Jo a bolí mě šíleně břicho, což se mu teda vůbec nedivim. Pět dní nejíst vůbec a pak plnej talíř...No dobře mi tak. Dilina prostě :D


Megs Líbající

To bude průšvih...

13. října 2013 v 13:32 |  Diary
Ahoj,
včera jsem psala, že se na oběd zkusím ztratit, abych ho nemusela jíst. Jenže venku hrozně leje a je ta strašný počasí. Navíc jsem unavená a není mi dobře a ani jsem nesehnala nikoho, kdo by se mnou šel ven, takže tady budu muset zůstat. Doba oběda už se pomalu blíží, dole už se vaří a já sedím ve svým pokoji a jsem úplně nešťastná :(((( Vůbec nevím co mám dělat..Už pátý den mám hladovku a naprosto jí nechci porušit, jenže tomu obědu se prostě nedá vyhnout..nemám se jak vymluvit, nic prostě..ani to nemůžu vyzvracet, protože oni tu budou pořád a já neumím zvracet potichu a opravdu si nemůžu dovolit, aby mě tu nachytali s prsty v krku :( a projímadlu tu žádné nemám a i tak by to bylo taky blbý..Hlavně předtím jsem jedla vždycky docela velkou porci a vždycky jsem všechno snědla, tak ani nevím jak to udělat abych mohla sníst třeba jenom trošku.
Už teď vím, že až to sním, tak se hlad a bolesti zase vrátěj. Protože teď už jsem aspoň došla do toho stádia, že mi ani nepříjde, že mám hlad, jenom je mi prostě špatně. Ale jak tím jídlem podráždím žaludek, zase bude všechno v háji :(
Už ať je týden, kdy mě nikdo nesleduje a nemá šanci zjistit, jestli jím nebo ne!!!



No děkuju Vám moc za oběd a za to, že se budu muset takhle cítit :(((


Megs :(

12.10

12. října 2013 v 23:59 |  Diary
Ahoj,
tak nám začal víkend a mně se podařilo se vyhnout jídlu :) Ráno odjela hostmum s malou pryč, tak jsem vyhodila dva jogurty z lednice, aby tam nějaký ubyly, zobla jsem si Adipex a uvařila si zelený čaj. Když se vrátily okolo poledne domů, řekla jsem, ať pro mě oběd nedělají, že se najím venku. Pak jsem měla sraz s kamarádkou ve vedlejším městečku a šly jsme po obchodech a tak. Koupila jsem si pepsi light, ale zatím jsem z ní vypila jenom pár loků, to mi stačilo. Největší prohřešek dneska bylo střední cappuccino bez cukru, který má cca 150 kcal :/ Ale prostě jsme si šly sednou na kafe, tak jsem to holt porušila no..zas se kvůli tomu nehodlám nějak stranit lidí. Což mě ale přivádí k mýmu hlavnímu problému.

Příští týden v pátek máme jít do český restaurace na jídlo, ještě s dalšíma holkama a pak ještě možná někam pařit...Takže si asi budu muset dát nějaký jídlo. Ani mě tolik neštve, že něco budu muset jíst, jednou si přece můžu dovolit nějakou výjimku. Spíš se dost bojim toho, že jestli až do příštího pátku nebudu jíst, tak mi pak po tom jídle, ještě k tomu českým, bude asi hrozně zle..Tak nějak nevím, co s tím mám dělat :(


Domů jsem se vrátila až večer a už jsem doma nic nejedla, ani to nebylo divný, myslely si, že jsem jedla venku. Větší problém to bude ale zítra. To je neděle a oni tu dost dbaj na to, aby byl v neděli sváteční oběd. Zkusím se z toho nějak vykroutit a jít třeba zas ven nebo něco a pak říct (protože oni mi to nechají v ledničce), že si to sním až v pondělí, že teď už nemám hlad..No a v pondělí, až tu nikdo nebude, to půjde do koše. I když mně to vyhazování jídla hrozně vadí :( Je mi to nepříjemný a přijde mi to strašně hnusný, že oni za to platěj bůhvíjaký peníze (tady je jídlo opravdu hrozně drahý) a já to mám vyhodit..achjo.

Jinak je mi teď dost zle, bolí mě břicho z toho kafe, protože mám špatnej žaludek a kafe bych neměla moc pít ani normálně a na lačnouž vůbec ne. Taky mi z něj dost buší srdce. A vůbec je mi tak nějak divně...Tak snad se máte líp. Užívejte víkend.

Megs




Moje hubnutí

12. října 2013 v 0:20 |  Diary


Ahoj :)

musím se upřímně přiznat, že blogů o hubnutí už jsem měla několik, ale bohužel jsem si žádný nedokázala udržet, stejně jako hubnutí. S nejrůznějšími typy diet se potýkám už od 13 let, takže vlastně 10 let. Ježiš, to zní hrozně. Nikdy jsem si to neuvědomila, že s tím zápasím už tak dlouho. No nicméně musím říct, že se mi hubnutí někdy daří, někdy nedaří, ale hlavně se ten koloběh pořád a pořád opakuje. Zjistím, že jsem tlustá, následuje dieta, hubnutí, po chvilce to vzdám nebo si řeknu,že už to stačí a šup do běžnýho režimu, který mě dostane zase zpátky k tloušťce a zase od začátku. Jojo efekt je holt svině. A tak vlastně místo hubnutí přibírám postupně víc a víc a víc..

Já mám k hubnutí svůj, asi ne příliš zdravej, přístup. A to ten, že zkusím COKOLIV, jenom abych dostala nějaký kilíčko dolů. A že toho bylo :D. Tukožroutský polívky, dieta modelek, mléčná dieta, jíst jenom jablka, pít hubnoucí koktejly, pít jablečný ocet… no mohla bych pokračovat do nekonečna. Ale tohle jsou ještě ty snesitelnější varianty. Z těch horších mám na seznamu projímadla, zvracení, nejedení ničeho a Adipex (prášky na hubnutí sehnaný na černo, dejte si to do Googlu a uvidíte, co je to za dobrotu :D ). Vím, že bych to dělat neměla, ale ten pocit, když se nevejdete do žádných kalhot v obchodě, je tak strašnej, že vás donutí dělat hrozný věci.

Momentálně jsem čtvrtý den na Adipexu a tím pádem ani nejím. Adpix potlačuje pocit hladu, takže to není tak moc strašný, ale stejně je to hrozný. Potýkám se hlavně se slabostí a křečema v břiše. Každou chvíli se mi celé břicho stáhne, zaškrundá v něm a zas to povolí. No co si budeme povídat, není mi zrovna hej. Pak jsou tu taky nežádoucí účinky Adipexu. Já je naštěstí nemám tolik silný, ale vadí mi hlavně nespavost. Nemůžu usnout a když usnu, tak se v noci budím a nemůžu spát a přitom jsem unavená. Ale tohle všechno mi pomáhá k uskutečnění mého snu. Konečně zhubnout, být alespoň jednou krásná, obléknou si minikraťasy a vyrazit s úsměvem ven…Ale k tomu mě čeká ještě hoooodně dlouhá cesta.


Megs

První článek :)

11. října 2013 v 22:40 |  Diary
Ahoj všichni :),

vítám Vás na mém blogu. Nejdřív bych se chtěla nějak představit a uvést Vás do mojí situace. Další článek už bude o hubnutí.

Když to shrnu v rychlosti, tak jsem v červnu dokončila bakalářské studium, rozešla se s přítelem a rozhodla se, že po prázdninách vyrazím do Anglie. A tak se stalo, že jsem od půlky září v Londýně jako au-pair. Rodinku mám v pohodě, je to jenom máma s osmiletou holčičkou. Bydlíme na kraji Londýna v menším domku se zahradou. Já se tady starám především o malou a taky trochu o domácnost. Teď jsem tu měsíc a zvykám si na odlišnou kulturu, řeč, zvyky, stravu atd. Zatím se mi tu líbí a čas tu utíká hrozně rychle. Po domově se mi ani nestýská, spíš po kamarádech a po jídle :D.

To je pro začátek asi vše, další info budu dodávat postupně.

Pokud se Vám líbí můj blog, ráda spřátelím.

Vaše Megs


Kam dál